Jak si v lednu nastavit čtení tak, aby vás to těšilo celý rok
Čtení není olympijská disciplína, i když se nás o tom sociální sítě snaží přesvědčit. Jak v lednu nezabít radost z knihy přehnanými nároky a proč je úplně v pohodě přečíst jen pár stránek před spaním? Vraťte do čtení lehkost a zbavte se výčitek z nedočtených restů.
Leden je pro nás čtenáře takový upřímný detektor lži. Krásně totiž ukazuje, že čtení není o počtu koupených knih, ale o tom, co máme v hlavě. V prosinci nám to jde samo. Všude svítí světýlka, voní skořice a čtení k té zimní idylce patří asi tak stejně jako tlusté ponožky a horké kakao. Je to rituál, u kterého vypadáme hrozně fotogenicky. Jenže pak přijde leden a s ním i tvrdý náraz do reality. Je to ten moment, kdy si musíme sami před sebou přiznat, jestli čteme pro radost, nebo jen proto, abychom vypadali chytře na Instagramu.
Většina našich velkolepých čtenářských předsevzetí totiž vyhoří dřív, než dohoří poslední vánoční svíčka. A není to proto, že by nás knížky najednou přestaly bavit. Problém je v tom, že číst „pro radost“ a číst „protože jsem si to slíbil“ jsou dvě úplně jiné disciplíny. V lednu už nás totiž netlačí dopředu ta prosincová atmosféra. Venku je šedivo, v práci blázinec a večer jsme rádi, že trefíme do postele. Právě v tomhle obyčejném únavném provozu se ukáže, jaký vztah ke čtení ve skutečnosti máme.
Psychologie v tom má celkem jasno a pořád dokola opakuje to samé. Pořádný návyk nevznikne z toho, že si na nástěnku napíšeme ambiciózní cíle jako dvě knihy měsíčně nebo dohnání všech restů z posledních pěti let. Většina plánů zkrátka ztroskotá na tom, že jsou moc velké a tváří se jako práce. Čtení přece není výkon v tabulce, ale zvyk, který potřebuje hlavně tři věci. Musí to být jednoduché, stačí malá dávka a musí vás to bavit hned. Kniha by se vám měla plést pod ruce, místo aby byla schovaná někde hluboko v knihovně. A ruku na srdce, v lednu máme tendenci sahat po těžké naučné literatuře, protože se chceme „zlepšovat“. Jenže když pak ta první novoroční motivace vyprchá, tahle náročná kniha na nás ze stolku jen vyčítavě kouká a my raději zapneme Netflix.
Pojďme si upřímně říct, že čtení není žádná soutěž o to, kdo má doma vyšší komínek přečtených knih. Je úplně jedno, jestli zvládnete jednu knihu za měsíc, nebo jednu za půl roku. Nejde o čísla, jde o ten pocit, kdy se na chvíli ztratíte v příběhu a zapomenete, že je venku zima a břečka. Knihy tu nejsou jako dekorace, ale jako zážitek. Měli bychom si je vybírat podle nálady, a ne podle toho, co zrovna letí na BookToku nebo co vypadá dostatečně intelektuálně.
Pokud chcete, aby vám čtení letos opravdu vydrželo, zkuste na to jít chytře. Stačí deset minut denně s knížkou, která vás fakt chytne a nepustí. Stabilní návyk se totiž staví na malých radostech, ne na rekordních výkonech. My v Made by Heart věříme, že čtení má být hlavně o pohodě, ne o tlaku nebo dalším úkolu na seznamu. Leden je skvělý čas začít znovu, ale tentokrát tak, aby vám ta radost vydržela až do příštího prosince.